Básničky pro nemocné

Copak se to se mnou děje,
osud se mi tiše směje,
dýku zabodl mi přímo do těla,
celou noc jsem proto probděla.

Místo smíchu v očích slzy,
že vzpomněl on si takhle brzy,
ruce chvějou se jak osika,
divný chlad se jich dotýká.

STOP!

Tohle přeci nemohu dopustit,
černé myšlenky musím hned opustit,
nenechám ho vyhrát bez boje,
řekni mi, osude, řekni mi, co to je???
Chceš se takhle náhle bít,
a vše na tomhle světě vzít.

Pokračování přání