Osmnáct let - krásný je věk,
a vidíš růžově celičký svět.
Dětství už zamáváš a řekneš - leť,
v paměti zůstane hrst vzpomínek.
Svět není pouze růžový,
i černý bývá častěji,
když nebudeš se stavět zády,
vše zvládneš mnohem snadněji.
Sama víš nejlíp, jaká jsi,
jak se kdo na tebe dívá,
nikdy však nevěř každému,
kdo jen „jako” se usmívá.
Přátel si važ a neodmítej rady,
těch dobrých není nikdy dost,
když poznáš pravé kamarády -
bude víc místa pro radost.
Můžeme napsat spoustu řádků,
toho, co chtěli bychom přát,
dáváme ti však velkou lásku,
co měla by tě stále hřát.
Ač dospělá - tak pořád naše,
na tohle vždycky pamatuj,
když dostaneš se do nesnází,
sedni na vor a domů pluj!
Buď jenom upřímná a skromná
k sobě i ke svému okolí,
pak teprv bez potíží poznáš,
že být dospělá vlastně moc nebolí.
Přejeme ti zdraví, štěstí,
ať jsi stále jenom šik.
Máme tě všichni moc rádi:
mamka, Milan, Dominik.