Maminko, u tvé rakve sedíme

Maminko, všichni zde v lavicích u tvé rakve sedíme,
sedíme tiše a v očích slzy máme,
ruce jsou sepjaty a upřímně prosíme,
ať alespoň jednou, třeba na malou chvíli,
tvůj úsměv ještě spatříme.
V našich srdcích o to stále boha prosíme.