Na prahu manželství nejistě stojím

Na prahu manželství nejistě stojím,
milovaný domov opustit se bojím.
Budoucnost neznámá trochu mě leká,
copak mě zítra asi už čeká?
Zvyklá jsem na teplé máminy dlaně,
řekni mi, můj milý, co mi dáš za ně?
Něco mě varuje, něco mě svádí,
co mi dáš, milý, za moje mládí?

Neboj se života, ráda jej poznáš,
hruď moje široká, za ni se schováš.
Já také na prahu života stojím,
s Tebou jít životem, nic se nebojím.
Za dlaně máminy, své ruce Ti dám,
by naší lásce stavěly chrám.
Domov Ti nahradím domovem novým.
Co Ti dám za mládí? Časem Ti povím.

Mnoho lásky po celý život Vám přeje