Podivné ticho

Když jsi odešel, podivné ticho zůstalo
a hodně z nás si na to zvykalo,
a proto všichni tajně doufali,
že budeš tam, kde Tě čekali.
Ale Tvoje křeslo bylo prázdné dál,
už nebyl tam ten, kdo v něm sedával.
Tvůj zvučný hlas a srdečný smích
už nikdy nezazněl v uších mých...
Chybíš nám...