Pojď, slunko, a vykoukni

Pojď, slunko, a vykoukni na chviličku,
pojď a začni kouzlit paprsky,
aspoň jeden úsměv pro mou babičku,
jak? Pohlaď jí za mne vlásky...

Podej jí svůj paprsek,
polib ji na její tvář,
já v myšlenkách Ti budu zasílat přání,
které snad zkrášlí Tvá zář.

Ač daleko jsme teď od sebe,
nic nezastaví přání mé,
které je psáno srdcem jen pro Tebe
- mé přání narozeninové.

Přeji já Ti mnoho lásky,
v tváři jen z úsměvů vrásky.
Zdraví pevné jako skála,
to bych Ti moc, babi, přála.

Radost, štěstí, všeho hojnost,
přes řeku smutku pevný most,
s každým dnem ať vytrácí se
ze srdce žal, bolest a zlost.

Z lidí kolem upřímnost cítit,
lidskou závist již nepoznat,
sílu se povznést nad jejich hloupost,
sama pro sebe něco znamenat.

Ať narozeniny jsou prvé, třetí či páté,
a nebo jako Tvé, Tvé šedesáté.
Jsou jedny jediné, neopakující,
jako Ty jsi pro mne,
má babička nás všechny milující.