Přestalo tlouci

Přestalo tlouci srdce tvé znavené,
nebylo z ocele, ani z kamene.
Bolestí znaveno přestalo bít,
už nebylo léku, jímž by mohlo dále žít.

Smrt totiž prošla kolem
a život jde dál,
jen rozprostřela závoj - protkaný bolem,
v němž ukryt je veliký žal.

Ale láska nám tady zůstala
- ta totiž smrti nezná.
A proto za vše, za vše veliký dík,
za tvoji lásku, jaká byla,
za život, jaký jsme s tebou měli.

A co vděkem ti tedy za lásku a péči Tvou
můžeme naposledy dát
- už jen hrst krásných květů naposled
a pak jen tiše, s bolestí v srdci
na tebe s láskou a úctou, vzpomínat.