Spolužačce ze střední to ze srdce přeji!

Má prvotní „skorosestro”,
to jsou změny, už navždy „Paní”
a na den zvučné oslovení - Nevěsto.

Já že jde o zvěsti,
a ty opravdu svým „Ano” povolíš neřesti.
Ovšem pozor! Objeví se i tak lákavé scestí,
patřím k těm,
kdo drží pěsti,
pamatujte, že naslouchání vede k pochopení a citovému prohloubení.

No, konec snění,
život se ti mění.
Někteří tímto stopy dvojí v jedny pojí
přičemž toto spojení, je zbytečně na zranění.
Ať jsou stále dvojí,
jděte bok po boku, to vás propojí.
Že jednomu se chvíli těžko chodí?
Opora druhého ty nohy rozchodí.

Vzpomínám, že roztomilostí jsi chtěla oslnit,
přitom osobnost sis nepotřebovala nikdy doplnit.
Šaty visí, čelíš nové roli,
sílu za dva, časem za tři ti život okoření.
Zase jiné dobrodružství, jež ti bude úsměv kouzlit,
zkušenosti nosit a nervy zřejmě brousit.

Pokud bych vám popřát do společného soužití pouze jedno mohla,
volím POCTIVOST myšlenek, činů, slova.
Plňte srdce touto něhou,
květy stromů bez silných kořenů taky nevykvetou.
Srdce poctivé nikdy neublíží, vše promýšlí,
při užití slova se zamýšlí a lží, druhého a ani sebe nezatíží.

Pamatuješ... batoh na zádech, sedm ráno,
hodinou literatury naše vzdělávání toho dne započalo.
Dílem Čelakovský, jenž sílu poctivosti vyzdvihoval,
přísloví „S poctivostí nejdál dojdeš” uplatňoval.
Sice se o vzdálenosti nezmiňoval,
ale kam chtěl, tam došel a po generace inspiroval.

Vztah, kde na soudy místo není.
Sama sebou v každé situaci,
aniž by padla věta tázací,
první nádech hluboký,
ať není výrok divoký.
Jedno lano, o to tu běží,
stejným směrem! Opačně to jde stěží.

Oznámení,
že se u vás změny dějí.
Držím v ruce,
je tak milé.
Je to jisté,
budeš v bílém...