Vážená nevěsto, ženichu milý

Vážená nevěsto, ženichu milý,
přijměte přání k slavnostní chvíli.
Srdíčka Vaše slaví ples,
vždy buďte šťastni, tak jako dnes.

Ženich jak švarný mládenec jest,
na jakou on nevěstě sedl lest?
Čímpak ho asi tak vábila,
že se mu ze všech žen nejvíce líbila?
Sladce mu šeptala: „Srdce Ti dám.”
Teď v duchu se směje: „Tak už Tě mám!”

Chceš-li mít, ženichu, ženu svou rád,
nechoď do hospody pivečko si dát.
Když přece do šenku zajdeš,
dělej tak, ať cestičku k domovu najdeš.

Chceš-li mít, nevěsto, v domě svém štěstí a zář,
málo mluv a dobře vař.

V duchu Vás vidíme, jak spolu sedíte
a dlouho do očí si hledíte.
Nevíme však, zda se budeš, ženichu, smát,
až něžné rty nevěsty řeknou:
„Miláčku, dnes budeš prát!”
Snad se teď nevěsta tak trochu červená,
dodávka od čápa musí být splněna.