Víš, co je to PADESÁTKA?
Povím Ti to tedy zkrátka:
Ponenáhlu, hochu milý,
postava se Ti k zemi chýlí...
Mrazivými drápy všudy
zarývá se zima v údy...
Sníh se bělá na temeni,
nebo ho tam mnoho není...
Místo mozku jakási kaše
naplňuje lebky naše...
Sluch se krátí, zrak se kalí,
v žaludku nás žáha pálí...
Děravé jak měchy plíce,
játra tvrdnou víc a více...
Jakési kamení ve žluči
chvílemi nás strašně mučí...
V žilách vápenné jsou lomy,
srdce též ne bez pohromy...
Úd jak kapr sebou šlehne,
tu se zase ani nehne...
tu v něm vzplane jakási touha,
pak je zase hmota pouhá...
V zádech, kříži časem píchá,
jak by vysychala mícha...
Ledvina se odpoutává,
revma se též cítit dává...
Ruce silné se nám třesou,
nohy, sotvaže nás nesou...
Tak se bídně na tom světě
trmácíme v zimě, v létě...
Málo světla, mnoho smutků,
mnoho vůle, málo skutků...
Dlouhá chvíle, paměť krátká...
tak to je ta PADESÁTKA!
Všechno nejlepší a hodně zdraví přejí