Z lásky pro Tebe, Danulko:
Láska hřeje, láska voní
a pak zase slzy roní.
Láska tu moc má,
když jsou na ni dva.
Láska bolí, láska hřeje,
pak se na mě slunce směje.
Láska je věc mocná i čarovná,
slzy utírá, hřeje, sílu dává.
Co svět světem stojí, o tom ten život je
a smysl život dává.
Bez lásky život není,
je jen utrpení a zapomnění.
Láska je hřejivá,
smrt chladná, mrazivá,
láska si život užívá.
Proto hřej, lásko moje,
jsem jen Tvůj a Ty moje.
Láska a Ty
nebo Ty a láska?
Obojí jedno jest,
tak nechme se jí vést.
Ať slunce svítí, hřeje nás,
ať láska zůstane v nás.
S láskou Pepík