Svatební řeč

Vážená nevěsto, ženichu milý,
přijměte přání k slavnostní chvíli.
Srdíčka Vaše slaví ples,
vždy buďte šťastni, tak jako dnes.

Ženich jak švarný mládenec jest,
na jakou on nevěstě sedl lest?
Čímpak ho asi tak vábila,
že se mu ze všech žen nejvíce líbila?
Sladce mu šeptala: „Srdce Ti dám.”
Teď v duchu se směje: „Tak už Tě mám!”

Chceš-li mít, ženichu, ženu svou rád,
nechoď do hospody pivečko si dát.
Když přece do šenku zajdeš,
dělej tak, ať cestičku k domovu najdeš.

Chceš-li mít, nevěsto, v domě svém štěstí a zář,
málo mluv a dobře vař.

V duchu Vás vidíme, jak spolu sedíte
a dlouho do očí si hledíte.
Nevíme však, zda se budeš, ženichu, smát,
až něžné rty nevěsty řeknou:
„Miláčku, dnes budeš prát!”
Snad se teď nevěsta tak trochu červená,
dodávka od čápa musí být splněna.

Vážený pane ženichu a ctná panno nevěstinko!

(Tak se psalo v minulém století. Dnes, kdy se již nacházíme ve třetím tisíciletí:)

Drazí novomanželé!

Pesimista by přál - Kdo chce kam, pomozme mu tam - byť do pekla.

Optimista by se vyslovil - žijte si jako v ráji.

Realista s nadhledem a zkušenostmi, byť není prognostik, by asi připomněl...
Nebude to peklo, ani ráj,
ale snažte se, aby to bylo k žití,
moc neholdujte pití
- jen pokud v krku bude sucho,
přemíra hádek taky nesvědčí
- toho koření moc neberte,
pokud vám hádky moc nejdou
- tak se vůbec neperte,
praní si ještě užijete
- se špínou, s nemocemi a s hloupostí,
proto se stále rádi mějte
- važte si pohody, práce a radostí.
K tomu přidejte kupu dětí.

Svatebčané veselí,
přestaňte Vy v jezení.
Vyslechněte blahopřání,
složeno je pro zasmání.

Jelikož to bývá zvykem,
pár slov říci před přípitkem,
tak my také činíme,
dobrou radou sloužíme.

Začněme od nevěsty.

Milá nevěsto!
Nejsi přece malé děcko,
važ si muže nade všecko.
Co on řekne, to ať platí,
nesmíš nikdy odmlouvati!

Miluj ho a líbej vřele,
kávu mu nes do postele.
Tobě stačí klidný spánek,
mužovi dej piva džbánek!

Sluchu nevěř, ani zraku,
hleď si práce u sporáku.
Láska nemá nikdy ceny,
není-li muž najezený.

Nad hlavou Ti stačí střecha,
výplatu muž ať si nechá.
Tobě stačí přísloví:
„Měj ho ráda v posteli!”

Ženichu!
Proto si Tě žena vzala,
aby nikdy nedělala!
Každý měsíc z Tvojí dřiny,
ať má žena šaty jiný.

Žena má jíst, co hrdlo ráčí,
Tobě suchý brambor stačí.
Když se toulá, dejme tomu,
buď rád že se vrátí domů!

Nežárli, buď vždycky tichý,
vzpomeň si na svoje hříchy.
Chceš-li doma pokoj míti,
v posteli buď do devíti!

Oddři za ni všechnu dřinu,
šetři si ji pod peřinu!
Věř, že to tak dobré je,
když Tě žena nebije.

Dětí mějte víc než dost,
ať má soused na Vás zlost,
že jste živi jedině
za přídavky rodinné!

Nyní to už všechno víte,
s dalším si už poradíte,
a nakonec hodně štěstí,
ať Vám láska cestu klestí!

Závěrem co k tomu dodat?
Zbývá Vám tedy vinšovat!
Ať Vás všichni rádi mají,
za Vámi vždy pospíchají!

Blahopřání toto psáno,
od Emana Vám posláno.